kronika obce Hrádek

 29.9.1930 Rosalie Matějčková, žena domkáře, čp.93, 44 let .

10.11.1930 Libuše Sedláková, dítě trafikanta, čp.110, 1 rok

14.1.1931 Václav Vejslav, tesař, čp.48, 78 let

17.1.1931 Josefa Vojíková, žena želez, zřízence, čp.110, 52 let

3.2.1931 Josef Kadlec, dítě pekařského dělníka, čp.102, 4 dni

18.3.1931 Štěpán Žurylo, dítě obuvnického dělníka, čp.l, 6 měs.

22.3.1931 P.Vojtěch Hamerle, farář v.v., čp.l, 70 let

2.4.1931 Anna Jílková, dcera truhlářského mistra, čp.2, 23 let

14.5.1931 Magdalena Toušková, manželka dělníka, čp.23, 66 let

15.5.1931 Josef Sedlák, trafikant, čp.110, 47 roků

30.6.1931 Josef Kutil, chalupník, čp.46, 53 let

1.7.1931 Zdeňka Sedláková, dcera služebné, čp.110, 2 měs.

16.8.1931 František Valdman, dítě nájemce mlýna čp.37, 3 měs.

25.9.1931 Emanuel Hána, abiturient, čp.8, 22 let

30.9.1931 Anna Jílková, školačka čp.l, 8 let

8.10.1931 Marie Hubáčková, dcera chalupníka, čp.71, 22 dní

1.11.1931 Marie Kačenová, vdova, čp.26, 73 roků

27.11.1931 František Gaiger, mistr obuvnický, čp.56, 67 roků

30.12.1931 Jana Kurcová, vdova, čp.105, 72 roků

1.1.1932 František Sedlák, syn trafikanta, čp.110, rok

11.1.1932 Jan Primas, výměnkář, čp.ll, 72 let

11.2.1932 Anna Vavříková, vdova, čp.6, 76 roků

18.2.1932 Cecilie Knížková, majitelka hospodářství a obchodu, čp.47, 55 let

8.3.1932 Tomáš Hána, rolník, čp.12, 57 let

12.3.1932 Anna Neubauerová, vdova, čp.9, 71 let

8.4.1932 Karel Hubáček, výměnkář, čp.71, 74 let

16.4.1932 Jaroslava Vinická, dcera služebné, bez čp. (vagon),1 rok

30.4.1932 Františka Löblová, vdova, čp.67, 86 let

28.6.1932 Anna Gaigrová, vdova, čp.102, 84 let

7.7.1932 Anna Podraská, žana horníka čp.47, 36 let

11.8.1932 Antonín Joza, almužník, čp.50, 73 let

20.8.1932 Růžena Heřmanová, svob. dcera hostinského, čp.28, 18 let

27.8.1932 Kateřina Klingrová, majitelka obchodu, 66 let

24.9.1932 Rudolf Písař, obuvnický dělník, čp.57, 58 let

10.10.1932 Jan Bláha, výměnkář, čp.59, 77 let

25.12.1932 Marie Pavlíčková, manželka dělníka, čp.68, 63 let

1.1.1933 Aloisie Kadlecová, čp.76, 76 let

16.3.1933 Anna Kotálová, dítě dělníka, čp.23, 8 měs.

10.6.1933 Růžena Lanberová, choť obchodníka, čp.6, 70 let

21.7.1933 Josef Raiser, čp.39, 92 let

21.7.1933 Jan Šídlo, dítě dělníka 1 měs.

5.10.1933 Marie Zdychyncová, dítě pasáka,čp.l, 1 měs.

12.11.1933 Josefa Kubátová, vdova, čp.37, 85 let

26.11.1933 Božena Písařova, dítě rolníka, čp.50, 9 dní

27.12.1933 Marie Hánová, výměnkářka, čp.12, 59 let

27.1.1934 Františka Dolejšová, žákyně obecné školy, čp.102, 14 let

30.1.1934 Antonie Linhartová, dcera šafáře, 18 let - vypadla z vlaku u Prahy

1.2.1934 Josef Melka, pilař, čp.36, 56 let

14.2.1934 Bohumil Henneberg - Spiegel, velkostatkář, čp.l, 73 let

25.10.1934 Františka Kotálová, dítě dělníka, čp.23, 1 měs.

6.11.1934 Antonín Navrátil, účetní mlýna a pily, čp.36, 36 let

10.3.1935 Marie Jůzová, manželka kočího, 73 let

21.3.1935 Marie Písařová, dcera rolníka, 2 měs.

25.3.1935 Josef Kutil, rolník, 54 let

25.3.1935 Marie Uldrychová, školačka, 9,5 roku

13.4.1935 Františka Potužáková, dítě služebné, 14 dní

16.5.1935 Františka Lofflmanová, vodva, 81 let

27.5.1935 František Skolek, syn kočího, 5 měs.

24.6.1935 Karel Kutil, syn rolníka, 25 let

Do žuly pomníku bylo vyryto celkem 24 jmen padlých vojínů.

Odhalení pomníka se uskutečnilo 20.července 1924. Slavnostním řečníkem byl spisovatel Josef Hais Týnecký. Slavnosti se zúčastnilo téměř všechno obyvatelstvo obce, všechny místní korporace a spolky, mnoho spolků a hasičských sborů z okolí a mnoho hostí. Klatovská vojenská posádka byla zastoupena četou dragounů, která po ukončení slavnostní raci a po zahrání státních hymen, vypálila čestnou salvu. Po té následovalo defilé vojska a průvod občanů do zámecké zahrady, kde byla slavnost.

Je nutno ještě poznamenat, že se táž vyskytly hlasy, zda by za vybrané peníze nebylo lepší postavit obecní dům.

Při oslavách 28. října byly pak každoročně osvětlovány žárovkami připevněnými na rámu prostory pomníku.

Když byl dán do provozu nový železobetonový most, došlo v důsledku špatného výhledu k několika havariím na vozovce. Bylo proto provedeno přemístění pomníku za prodejnu potravin u nádraží, kde dosud stojí. Zda toto místo bylo vhodné na přemístění, je velmi sporné.

Je třeba se ještě zmínit o československých legionářích, kteří obětovali životy na světových bojištích. V bývalém sušickém okrese padlo z 20 obcí 27 legionářů.

Z Hrádku padnul:

Votýpka Václav, osobní číslo 4272, střelec 9.roty, 22. střeleckého pluku, narozen 1.4-1891 v Hrádku, okres Sušice, příslušný tamtéž. Vstoupil do čsl. vojska 22.4. 1918. Padl 22.10. na kotě 153, obce Chestres. Mrtvola byla nalezena 3.11. 1918 a pohřbena v Chestres.

Dále jmenujeme legionáře, kteří vstoupili do čsl. vojska v zahraničí:

Ruští: Štěpán Lupíšek, Blažej Noha, Josef Noha, Karel Rybáček Italští: Karel Klečka, Antonín Hofman, Václav Hofman Francouzští: již zmíněný Václav Votýpka, který padnul, Josef Brank.

Židi

V roce 1550 bylo v Sušici registrováno 15 židů, v Kolinci byly v záznamu 4 židé, z nich jeden "pálený" - pálil pálenku a jeden

prodával tabák. V Hrádku byly dva židé a to: Samuel Žid, co ko­želužský řemeslo vedl a Rabín, tovaryš jeho.

V 19.stol. se vyskytují v naší obci tito obyvatelé židovské národnosti: U Mejtnejch bydlel žid Cundál, kšeftoval s kůžemi.

Ten si postavil tento jednopatrový domek. Tento domek chtěl koupit pro Františka Pravdu svob, pán Sturmfeder. Byl ještě nedosta­věný a poněvadž chtěl za něj neúměrnou cenu, takže od koupě sešlo. Žid se pak odstěhoval do Ameriky.

U Harantů bydleli židi Karfuňkojc. Po nich tam bydlel žid Neuman. Ten byl zde kupcem. V tomto domě bydlel Rabín a byla zde židovská modlitebna.

Na valše u Matajeků, též bydleli židé a byla zde židovská modlitebna.

Další židi bydleli v domě čp.6 "U Kulíčků". Dcera žida Klingra si vzala žida Lanbra. Lanbrovo syn Kuba a celá jeho rodina zahy­nula v koncentračním táboře Terezín.

Další židé bydleli "U Moravců".

"U Kubátů" (Saxlů) bydleli židi Heršlojc.

Včelařství

Počátky včelařství v Čechách se datují do 11. století.Med měl ve stravě starých Čechů významné místo a do 14.století byl v domácnostech jediným sladidlem. Vyráběli z něj opojnou medovinu pro slavnostní chvíle. Původně se vyráběly pro včely kláty, neboli včelí úly, vydlabané ze stromů.

Jak v minulosti v Hrádku a okolí prováděl se chov včel, nemáme žádných zpráv_r Hejvětšího rozmachu v zakládání včelstsv se dosáhlo v průběhu 1. republiky.

Průkopníkem větších rámků byl včelař Jan Zíbar ze Svojšic.

Začal vyrábět úly vlastní výroby, které měly stěny S cm. silné, přístupné horem, na 10 rámků 39/25. Většina včelařů včelařila ve starých slaměných úlech, šitých rákosem, stojánky byly na míru 24/20 - 3 patra.

Adolf Topinka začal v Hrádku včelařit v úlech v budečácích na rámkách 3 9/24 a 39/30.

Spolu s předsedou Vojíkam se začaly pěstovat matky z nejvýkonnější včelstev, tedy výběrem a křížil je s velmi dobrým kmenem staročeských včel u Buriána a Skůlové v Lešišovech. Začalo se omezovat rojení a včelstva sa rozšiřovala Još£ákovým způsobem, tj. vyrojováním.

Včelařský spolek v Hrádku a okolí byl založen v roce 1908. Do spolku patřil Hrádek, Tedražice, Svojšice, Lešišovy, Kaš.ovica, Mokrosuky, Čermná, Kolinec, Zbynice a Čejkovy.

Prvním jednatelem byl J.Pop, přednosta žel. stanice, předsedou byl Alois Saxl, četnický strážmistr, jednatelství pak převzal Káral Lapka, mlynář, hospodářem byl František Vojík, strážný na trati. Pak byl jednatelem Linka, četnický strážmistr, předsedou byl Fr. Vojík, ho$podářem Alois Saxl. Počat včelstev měli:

Hrádek: Vojík 16, Dražka 16, Lapka 10, Topinka 50, Saxl 20, Hlaváč 8 Kaltenbruner 2, Pavlíček 10, Prokop - důchodní 15, Karel Trs 8, Eman Joza 8.

Tedražice : Janda - hrobník Zdouň 5, Karel Pinkas 5, Alois Podlešák 2, Jakub Pana 10.

Svojšice: Jan Zíbar 30, Loflman František 12

Mokrosuky: Karel Zíbar, zedník 10, Karban 5.

Kašovice: Vavřinec Kure, železničář 10.

Čermná: Kotál 8.

Zbynice: Antonín Šatra 15, V.Jech 2.

Čejkovy: Matěj Melka 10, Bečvář 10, Ryba .10, Kazda 2

Kolinec: Josef Šos 10, František Lerach 6.

Lešišovy: Julia Skůlová 8, Burián 6.

Odolenov: Vrba st. 12

V roce 1933 z Hrádku odešel jednatel četnický strážmistr Linka a jednatelství převzal Antonín Topinka.

V hostinci "Pod Svatoboram" byl občas pořádán včelařský ples.

Byl valmi oblíben, zejména u starších občanů. Byla pořádána tombola, ve které byly kelímky medu, láhve medovinv, medové perníky.

Byla uskutečňována řada zájezdů po včelínech v Čechách.

Hlavní smíška pro včely byla z lesů: malina, orbice, jedle.

Značná smíška byla z ohnice - plevel. Jarní vývoj byl podporován dostatkem pylu z vrby, javorů olše a jilmu. V pícninách to byly: letní vikev, svazenka, hořčice.

Silnice v minulosti

Dříve za našich předků měly silnice a cesty jiný ráz než dnes. Byly dosti úzké a vedly obyčejně v roklích - úvalech, někdy poměrně dosti hlubokých.

Tak cesta z Hrádku ke Svojšicům vedla v místech "U vovčína" desti hlubokou roklí. Po postavení železnice se pak cesta posunula v těchto místech nad rokli a vede těsně kolem "vovčína". V současná době se cesty od "Černého lesa" ke Svojšicům již prakticky nepoužívá.

Další cesta vedla hlubokou roklí nad nádražím kolem Černého lesa směrem k Jancuškojc mlejnu. Tato cesta je dnes prakticky zasypaná a do polí se jezdí nad touto původní cestou.

Dále si vystopujeme původní trasu cesty z Hrádku do Sušice.

Ze drah vedla přes současný železniční přejezd přímo vzhůru, křižovala dnešní silnici do Sušice, vedla dále vzhůru, částačně také úvozem. Pak vedla cestou dnes již málo používanou kolem bývalého mrchoviště a prudce se pak svažovala hlubokou roklí směrem k Sušici.

Od Tedražic vedla cesta též roklí kolem sv. Jána, vpravo pod dnešní silnicí a pokračovala dále "Hlubokou cestou", dnes již zasypanou, kam byly také zavezeny pařezy z kaštanové "Volšovské aleje". Dolní část bývalé silnica přetíná stávající silnici a pokračovala dále roklí po pravé straně dnešní silnice. Také tato část rokle je z větší části zasypaná.

V materiálu z 19.stol. se uvádí, že by bylo zapotřebí stavbu

okresní silnice ze Sušice do Hrádku, poněvadž sa ta Klatovy, Koli- nec a Stříbrné Hory se Sušicí propojí.

Příloha k Dějinám Hrádku u Sušice - Seznam fotografií Hrádku

1. Přední část "nového" zámku. Ozdobná část nad vraty do zámecká zahrady byla pak později odstraněna. Plot před zámkem byl jas té dřevěný. Kolem r. 1890.

2. Pohled na průčelí "starého" zámku. V popředí nízká budova, pou­žívaná. jako prádelna. Kresba K.Liebscher 1885.

3. Nádvoří u pivovaru Kolem r. 1890

4 Oltář kaple sv. Valdgugry. Kolem r. 1890

5 Část levého křídla "starého" zámku sa vchodem "do domu". Kolem r. 1890

6. Část západního křídla "nového" zámku. Vrata byla později přemís­těna do průčelí budovy. Uvnitř v tomto prostoru byly naváženy pařezy a zde zpracovány na palivo do krbů, kterými se vytápěly místnosti zámku. Vlevo byla kůlna na nářadí. Kolem r. 1890.

7. Pohled na zámeckou zahradu a západní část "nového zámku“. Zahrada v té době byla jinak upravena. Kolem r. 1890.

8. Průčelí "starého" zámku. V popředí nízká budova sloužící jako prádelna. Kolem r. 1390.

9. Pohled na zámeckou věž, konírnu a část levého křídla "nového" zámku. Vpředu z prava krytá kašna. Kolem r. 1390.

10. Nádvoří "npvého" zámku vydlážděného kamenem. V prúchocu „domu“ stojí vrátný Zach válečný ivnalida. Zach byl domovníkem před Pangrácem. Kolem r. 1890.

11. Bývalá stará chalupa "U Kubátů", obchod smíšeným zbožím. Saxl se pak zde přiženil. V pozadí teletník. R.1S10.

12 Bývalá stará chalupa "U Kolářů". V popředí celá rodina Kolářů

I s posledním kolářem Vojtou Míkou. R.1930.

13 Chalupa "U Martínků". Na zápraží Jan Kadlec s manželkou a jeho sestrou, r. 1930.

14. Stará chalupa Václava Jílka, truhláře sa Šindelovou střechou. V popředí jeho rodina. Rok 1925.

15. tará chalupa Honzy Mužíkojc, která byla pak zbourána a na jejím místě postavena reifeisenka. R. 1925.

16. Vlevo jednopatrový domek "U Mejtnejch", kde byla četnická stani­ce. Zde se vybíralo mýto. Vpravo chalupa "U Kubáta", za ní pastouška.

17. tto

18. Domek, kde bydlel František Pravda, ještě z doby jako života. Před domkem je ještě dřevěná ohrádka. R. 1900.

19. amětní ds_;ska Františka Pravdy. R. 12 40.

20. František Pravda - 19-tiletý, ještě nebyl vysvěcen r. 1936.

21. František Pravda - 30.tiletý. R. 1847

22. František Pravda - 46.tiletý. R. 1352

23. František Pravda - 55.tiletý. R. 1872

24. Spisovatel František Pravda 80.1etý. R. 1897.

25. Pohřeb spisovatele Františka Pravdy v r. 1904.

26. Pohřeb Františka Pravdy v r. 1904. Průvod byl tak ,že

začátek průvodu vcházel na hřbitov a konec byl ještě v Hrádku.

27 Slavnost při postavení pomníku na hrobě Františka Pravdy. R. 1906.

28 Slavnost při výročí úmrtí Františka Pravdy v r. 1929 (25.výročí).

29. Pamětní deska Františka Pravdy na jeho rodném domě v Nekrasíně u Jindřichova Hradce. R. 1920.

30. dtto.

31. dtto.

32. Pohled na starý kamenný most, na chalupy čp.32 a 33 z doby k roku 1920. Obraz olej od E. Melichara r. 1957.

33. Starý kamenný most s lipami. Na mostě je ještě křížek. R. 1960

34. Pod starým mostem rostou květiny (kejklířka skvrnitá) R.1955

35. Starý kamenný most ještě s křížkem a sv. Jánem. R. 1950.

36. Svatý Jan na starém kamenném mostě. R.1950.

37. Stavění nového mostu, vpředu zbouraný kamenný most. R. 1957.

38. Krávy JZD přecházejí starý most. R. 1965.

39. Pohled od kováře Jiřiny na starý most. Ještě stojí křížek. R 1960.

40. Krávy JZD pod starým mostem. Na mostě je křížek. R. 1960.

41. Pohled na starý most s lipami. Vlevo vpředu poštmistr Korec. R.

1965.

29. Pohled ze zámecká zahrady na starý most s kravami JZD.R.1965

30. Krávy JZD se osvěžují v řece pod mostem. R. 1965.

31. Pohled na starý most od jihovýchodu. R. 1965.

32. Pohled na starý most. Křížek ještě stojí. R.1960.

33. Lípy u starého mostu. V dolním roku vlevo kůlna se zahrádkou patřící k čp.32. R. 1965.

34. Starý most s lipami. R. 1965.

35. Pohled na část starého mostu s lípou. R. 1955.

36. Pohled na starý most. Křížek ani sv. Ján již na mostě není.R.

1966.

29. Koňský povoz na starém mostě. R. 1965.

30. Pohled na starý most ze zámecké zahrady. R. 1965.

31. Pohled na starý most ze západní strany. R. 1965.

32. Pohled na starý most od čp.32. V popředí Krýsl ss synem. R.l

33. Pohled na část mostu od severu. Sedící M. Zíbarová se s vnesu 1965.

34. Pohled na část mostu se řekou. V pozadí chalupa čp.32. R.I9

35. Vjezd na starý most. Vpravo chalupa čp.32. Vlevo kůlna a zahrádka, patřící k čp.32.R.1965.

57. Pohled na starý kamenný most, zámeckou věž a baštu. Kresba K Liebschera není doplněna podle skutečnosti. Chybí zde cnalup kolem zámecké zdi. Zajímavý je pohled na zastřešenou část "lochu" navazující na baštu, kam se ukládají sudy s pivem.

Socha sv. Jana byla ve skutečnosti na druhé straně mostu. R.1900.

57. Bourání starého mostu. V pozadí již nový železobetonový most R. 1967.

58. Baron Bohumil Henneberg - Spiegel s jeho manželkou. R. 1923

59. Earon Bohumil Henneberg - Spiegel v hasičském stejnokroji, R.

1931.

61. Z hasičské slavnosti. Od leva důchodní Arnošt Prokop strojník

u velkostatku Uldrych a Vojta Jílek s manželkami. R.1935.

61. Důchodní velkostatku Arnošt Prokop. R.1945.

62. Společnice "u pánů" Stephania Rombaldová ( zchudlá šlechtičn). R. 1930.

63. Výlov rybníka "Velká strana". R. 1895 I

64. Výlov panského rybníka v Hrádku. V záběru Láďa Matouš, pekař R.1933

61. Výlov panského rybníka. V popředí Láďa Matouš, poslední pekař v Hrádku. Jeho otec, také pekař pocházel ze Sušice, jeho bratr měl pekařství proti papírnictví Joži Pospíchala. R.1938.

62. Výlov panského rybníka. V pozadí stodola velkostatku. R.1933.

63. Takoví pstruzi se ještě chytaly ve Pstružné. Rybář Míla Potužák. R.1938.

64. Zima v Dolním průhone. R.1941.

65. To byly ještě zimy. V pozadí Svatobor. R.1941.

71. Zima v Dolním průhone. R.1941.

72. Zima u Černého lesa. R.1941.

73. Zima v lese. V pozadí Svatobor s rozhlednou. R. 1941.

74. Pohled na severní stranu k pivovaru ze zámecké věže. Fotogra­fováno v r. 1976, rok před zřícením věže.

75. Pohled ze zámecké věže na západní stranu na panský rybník.

R.1976.

71. Pohled ze zámecké věže východním směrem. R.1976.

72. Pohled ze zámecké věže směrem ke kapli. R. 1976.

73. Pohled ze zámecké věže ke dvoru zámku. R.1976.

74. Pohled ze zámecké věže na starý zámek s čapím hnízdem. R.1976.

75. Pohřeb barona Henneberg - Spiegela. R.1934

76. Pohled na zámeckou věž ze severní strany. R.1970.

77. Pohled z nádvoří. Ve štítě sluneční hodiny. R.1970.

78. Pohled na zámeckou věž ze severozápadní strany.'R.1970.

79. Pohled na severní stranu starého zámku s hnízdem čápů. R.1980.

80. Pohled na severní stranu starého zámku s hnízdem čápů. R.1975.

81. Pohled na průčelí "nového"zámku. V popředí socha sv. Vincence. R.1975.

87 Pohled na část levého křídla "nového" zámku a hasičské skla­diště. R.1956.

88. Socha sv. Vincence. R.1980.

89. Renesanční sýpka zámku. R. 1970.

90. Pohled na chalupu čp.33 a baštu. R. 1970.

91. Zeď zámecké zahrady. R. 1970.

92. Pohled ná průčelí zámku. R. 1975.

93. Zřícení zámecké věže. R. 1977.

94. dtto.

95 dtto.

96 dtto.

97. Pobožnost v kapličce v zámecké zahradě, kam důchodní Prokop instaloval sochy sv. Václava a sv. Josefa, které sem byly převezeny z velhartického kostela. R. 1935.

98. Pohled na starý kamenný most při jeho likvidaci. R. 1967.

99. Panský volský potah - kočí Hosnedl. R.1930.

100. Část pily a chalupy čp.35. R. 1965.

101. Zámecký rybník. Plechový komín od lokomotivy, pomáhající

vyrábět stejnosměrný proud. R. 1937.

97. Starý kamenný most v popředí chalupy čp.32,33 a 34. Chalupa čp.34 má ještě z části původní podobu. R. 1930.

98. Likvidace starého kamenného mostu. R. 1967.

99. Pohled na starý most v zimě se sv. Janem a křížkem. V pozadí bašta a zámecká zea. Před tím chalupa čp.33. R.1940.

100. Bašta, součást bývalého opevnění tvrze. Po osvobození používána jako králíkárna a skladiště dříví. R. 1965.

101. Horní část zdi zahrady, zvané "rajčůr". Před zdí byly mohutné kaštany, při úpravě cesty vykácené.

102. Zámecký rybník s pohledem na pivovar a věž nového zámku. R. 1938.

97. Zarostlý zámecký rybník se mlýnem a věží. R.19S0.

109. Pohled od řeky na chalupu čp.34 a zámeckou važ. R.1965.

110. Pohled od řeky na zámeckou věž. R.1940.

111. Úprava cssty před válcováním. Most se sv. Janem, vpravo trafika. R.1940.

112. Pohled na nový zámek ze západní strany. R.1940.

113. Zámecký rybník, v pozadí zámecká věž, panský mlýn. R.1940.

114. Pohled na vypuštěný zámecký rybník. R.I966.

115. Pohled na část starého zámku, pivovar, staré stromy na protějším břehu rybníka, kterou jsou vykáceny, dolní brána uzavírající

dolní část areálu zámku. Zed mezi domkem a pivovarem je již zbouraná a vede tudy průchod ke starému zámku. R.1940.

116 Pohled z rozcestí na starý most a zámeckou zahradu v zimě.

vpravo trafika, v pozadí chalupa čp.33 a 34. R.1940.

117 Pohled od starého mostu na chalupu čp.34 a zámeckou važ.

R.1940.

118 Pohled z rozcestí na zámeckou věž. Vlevo přenesená socha sv.Jána ze starého kamenného mostu.

119. Pohled přes řeku na baštu se zámeckou zdí. V popředí přenesená socha sv.Jana. Chalupa čp.33 a 34. 3..I940.

120. Celkový pohled na část starého zámku a na pivovar. Patrny jsou otvory do velká a malá lednice, kudy se házel led z rybníka. R.1937.

121. Selská mládež.R.1937.

122. V selském kraji. R. 1933.

123. Selská mládež. R.1937.

124. Sportovní slavnost v Hrádku 17.5.1941 pořádána selskou mládeží.

125. Selská slavnost. R.1938.

126. Sportovní slavnost v Hrádku 17.6.1941 pořádána selskou mládeží.

127. Selská divadelní představení. Ř.1937.

128. Likvidace starého kamenného mostu. R.19S7.

129. Selská divadelní představení. R.1937.

130. Hokejové družstvo SK Hrádek. R.1937.

131. Hokejové družstvo SK Hrádek. R.1937.

132. Žáci SK Hrádek. R.1937.

133 Fotbalové družstvo SK Hrádek. 14.8.1933.

134. Fotbalové družstvo SK Hrádek. R.1937.

135. Fotbalové družstvo SK Hrádek. R.1937.

136 Napětí před výstřelem.R.1937.

137 Sokol r.1937

138 Maškarní průvod v Hrádku. R.1355.

139. Nácvik na X. všesokolský slet. R. 1937. Prováděno v prostoru "V placu"

140. dtto.

141. dtto.

142. dtto.

143. dtto.

144. dtto.

145. dtto.

146 Sokol v Hrádku. R.1937.

147 Divadelní představení v Hrádku. R.19 40.

148 dtto.

149 dtto.

150 dtto.

151. Loutkové představení v Hrádku.R.1941.

152. U prvního přijímání. R.1937.

153. Kopretiny na louce p.Topinky. V pozadí cesta ke Zdouni.R.1939.

154. dtto.

156. V selském kroji .R. 1938.

157. Na slavnosti.R.1938.

158. Zkáza po větrné smršti na Svatoboru.R.1929.

159. Na honě v Hrádeckém revíru.R.1910.

160. Stará vrba u panského rybníka.R.1980.

161. Stromořadí v bludu s náhrobkem švédského generála.R.1980.

162. Před krámem u Lanbrů.R.1937.

163. Velká slavnost "Selská svatba" pořádaná k výročí stříbrné svatby manželů Henneberg - Spiegelovi v zámecké zahradě.R.1923.

164. Hasičská slavnostvk oslavě sedmdesátých narozenin velitele hasičů velkostatku v Hrádku barona Henneberg - Spiegela, která se konala v dolní továrně Solo v Sušici, dne 26.července 1931.

165. Ze slavnosti 80.výročí založení hasičského sboru obce Hrádek. R.1970.

166. dtto.

167. dtto.

168. Parní stříkačka hasičského sboru velkostatek Hrádek.R.1929.

169. Pohled na Hrádek a Zdouň od západu. Stromořadí u cesty ke Svojšicům bylo ještě s mladými stromy. R.1900.

170. Pohled ze silnice k Sušici na Hrádek. Železnice v té době nebyla ještě postavena. R.1830.

171. Pohled od "vohybu" na Hrádek r.1940.

172. Pohled ze Svatoboru na Hrádek. V pozadí Čejkovy, věž Stříbrných Hor a rybníky. R.1938.

173. Pohled odj Hrudkové na Hrádek a Zdouň. R.1964.

174. Pohled zej Svatoboru na Hrádek. R.1938.

175. Pohled ze Svatoboru na Hrádek. R.1936.

176. Pohled na Hrádek ze Svatoboru. Pole jsou ještě v soukromém vlastnictví. R.1938.

177. Pohled od Dolního průhonu na Hotín. R.1970.

178. Kanál kolem staráno mostu, aby se ulehčilo řece při povodni. R.1940.

179. dtto.

180. Dláždění silnice kostkami od Sejpek k nádraží. R.1940.

181. Pohled na Hrádek. R.1970.

182. Alej stromořadí "V bludu". R.1970.

183. Pohled od železniční tratě na hrad. R.1965.

184. Pohled na Hrádek. R.1970.

185. Pohled na Hrádek a Zdouň. R.1970.

186. Pod železniční tratí. R.1970.

187. Výstavba kravína JZD. R.196Q.

188. Za ovčínem zrají jablka. R.1939.

189. Dobývání kamene u lešišovského rybníka. R.1940.

190. Brigáda ná likvidaci skladiště dříví "V placu". R.1950.

191. Velká voda - přítok pod mostem již nedostačuje. R.1930.

192. Jarní tání. R.19 37.

193. Jarní tání - u splavu. R.1937.

194. Přítok do zámeckého rybníka. R.1960.

195. Zámeček v Mokrosukách. Kresba K.Liebschera. R.1890.

196. Strojník Uldrych v zámeckých službách. R.1939.

197 Zaměstnanci velkostatku bydlící v teletníku. R.1936.

198 Stará rbzhledna na Svatoboru. R.1930.

199 Řeka v místech, kde dříve byl brod přes řeku. R.1942.

200 Reifeisenka, nyní MNV. Rok 1960.

201 Čekání na omezený příděl uhlí na začátku II.svět. války.

R.1940.

202 Epidemie tyfu v Hrádku. V sušické nemocnici. R.1919.

203 Přebrodění řeky tankem čsl.armády. R.1960.

204 Válcování silnice k nádraží. R.1940.

205 Vodárenská věž v Hrádku. V pozadí starý původní mlýn. Kresba od K.Liebschera. R.1900.

206 Antonín Zápotocký na návštěvě v Sušici. Vpravo za ním Jan Kadlec a Jaroslav Saxl z Hrádku. R.1945.

207. Antonín Zápotocký v Sušici. Vpravo Jan Kadlec a předposlední vpravo Jaroslav Saxl z Hrádku. R.1945.

208. Antonín Zápotocký při proslovu v Sušici na náměstí. U stolu vlevo Jan Kadlec z Hrádku. R.1945.

209. Revoluční okresní národní výbor v Sušici. V první řadě a první zprava Jan Kadlec z Hrádku. R.1945.

210. Včelí úly Antonína Topinky. R.1938.

211. Včelí úly Františka Vojíka. R.1938.

212. Jan Kadlec z Hrádku. V pozadí chalupa hrobníka Jandy ze Zdcuně. R.1935.

213. Mlácení obilí "u pánů" mlátičkou poháněnou elektromotorem na napětí stjnosměrného proudu 120 V. R.1910.

214. Postavené domky u nádraží. Na Svatoboru hájovna Poustka. R.1936.

215. Pohled o řeky k "Mejtnejm", dále obchodu "U Kubátů" a hospoda "U Votýpků". V pozadí hájenka Poustka. R.1936.

216. Rozcestí u školy. R.1965.

217. Pila velkostatku. R.1962.

218. Prodejna potravin. R.1965.

219. Pohled na baštu. R.1965.

220. Poražený mohutný strom v zelinářské zahradě. R.1965.

221. Socha sv. Jana Nepomuckého u cesty k Sušici. Hlava sochy je

na fotografii původní. V později době byla hlava sochy nškolikrá poničena a pak uražena. Novou hlavu zhotovil po 2.svět.válce kameník Pokorný ze Sušice. Na soše je znak hrabat Desfours s letopočtem. R.19 30.

207. Vlevo kůlna patřící k čp.32, vpravo chalupa čp.31. V pozadí hospoda " U Votýpků". R.1966.

208. Kostel ve Zbynicích. R.1940.

209. Strom v "Rajčůru" naproti domu V. Jílka, v dolejší části hospoda "U Hánů". R. 19.55.

210. Stromořadí za "Vovčínem". R.1965.

211. Pohled od slepičárny na Hrádek a Zdouň. R.1964.